Dobrý den,
pokud spolek vstoupí do zastřešující organizace, stávají se automaticky všichni jeho členové i členy této zastřešující organizace? Musí každý člen podávat samostatnou přihlášku, nebo mohou zůstat členy spolku i bez členství v zastřešující organizaci?
Děkuji za odpověď.
6. 2. 2026
Dobrý den,
pokud tomu dobře rozumím, tak jste členkou spolku a ten spolek nyní vstupuje do spolkového svazu. Budete tedy členkou spolku X a ten spolek bude členem spolkového svazu (spolku spolků). Členem svazu se v tomto případě stává spolek jako celek (právnická osoba), nikoliv jeho jednotliví členové (fyzické osoby). Jde tady o tzv. princip nepřímého členství. Spolek ve svazu vystupuje jako jeden subjekt, který má svoje práva a povinnosti (např. hlasovací právo, povinnost platit členské příspěvky svazu). Vstupem do svazu se však spolek zavazuje dodržovat stanovy svazu. Je důležité prověřit, zda stanovy svazu nevyžadují úpravu vašich vnitřních předpisů (např. sjednocení některých vnitřních spolkových předpisů). Ve vztahu členů vstupujícího spolku ke spolkovému svazu je rozhodující obsah stanov tohoto svazu. Při vstupu spolku do svazu (jako zastřešující organizace) se právní postavení jednotlivých členů vůči tomuto svazu řídí zejména stanovami svazu a již zmíněným principem nepřímého členství.
Po vstupu spolku do spolkového svazu bývá postavení jeho členů obvykle následující:
Členové vstupujícího spolku se automaticky nestávají členy svazu. Zůstávají členy svého spolku. Dle § 232 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že členství ve spolku je vázáno na osobu člena a je nepřenosné. To potvrzuje, že vstupem spolku do svazu se jeho členové (jednotlivci) nestávají automaticky přímými členy svazu, pokud tak stanovy svazu výslovně neumožní.
Přímý právní vztah existuje mezi spolkem (jako právnickou osobou) a svazem. Jednotliví členové spolku jsou vůči svazu v postavení tzv. vzdálených (nepřímých) členů. Vstupující spolek si zachovává svou právní subjektivitu (právní osobnost) a vlastní stanovy. Pokud to stanovy spolku určují (nebo po úpravách určí), jsou členové spolku povinni dodržovat i předpisy a rozhodnutí orgánů. Občanský zákoník totiž umožňuje, aby stanovy upravily práva a povinnosti členů, a to případně i ve vazbě na nadřízené organizace (to by byl ten spolkový svaz). Vstupující spolek si obvykle musí určit osobu, která ho bude na jednáních svazu zastupovat. Zpravidla je to statutární orgán (předseda) nebo jím pověřený delegát. Členové spolku totiž obvykle nemohou přímo hlasovat na valné hromadě spolkového svazu, pokud stanovy spolkového svazu neurčují jinak. Svá práva tedy vykonávají prostřednictvím delegátů vyslaných jejich domovským spolkem.
Členové vstupujícího spolku neručí za dluhy svazu, stejně jako neručí za dluhy svého vlastního spolku. Mohou však čerpat výhody, které svaz svým členům (spolkům) nabízí (např. účast na školeních, využívání prostor svazu atp.). To vše v závislosti na úpravě ve stanovách konkrétního svazu.
Před vstupem si tedy důkladně prostudujte stanovy svazu, které vymezují konkrétní a přesný rozsah práv a povinností členských spolků. Z nich se dozvíte, jaký dopad bude mít vstup na jednotlivé členy vstupujícího spolku. Členem zastřešujícího svazu bude váš spolek jako právnická osoba. Jednotliví členové vašeho spolku nebudou povinni samostatně podávat přihlášky do zastřešujícího spolkového svazu, neboť by to pravděpodobně představovalo porušení principu dobrovolnosti vstupu do spolku ve smyslu § 215 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová
NIK